Všem, kdo věří na zázraky

Její kolegyně ji přezdívají Kouzelnice. Je totiž ženou mnoha talentů a svede toho víc, než dost… Svádí k tomu i své čtenáře a klienty změnového koučinku.

Dívá se na svět očima, jež vidí možnosti. A hledá cesty, jak je vnést do života, zhmotnit je. Jak dosáhnout na to, po čem toužíme.

Není to snadné. Ale stojí to za to.

Když čtete její příběhy, nutí vás to nořit se do sebe, ale tak nějak přirozeně, nenásilně. Její blog čtu moc ráda.

A ráda čtu její vánoční pohádky pro děti i dospělé, které se narodily vloni touhle dobou a letos spatřily světlo světa v tištěné podobě.

Udělejte si chvilku a začtěte se.V tomhle předvánočním shonu je rozhovor se spisovatelkou, ilustrátorkou, vypravěčkou lidských paralel a koučkou Martinou Dobešovou balzám pro duši…

Marti, jak jsi došla k tvému dnešnímu rozmanitému zápřahu?

Možná to bude tím, že objevování a učení je pro mne vzácné. Vyrůstala jsem jako dítě rodičů s kádrovým posudkem a můj osud se tak zdál předem nalinkován. A pak se najednou vše změnilo. Byla jsem za to vděčná a dodnes si cením možnosti učit se, objevovat, a vytvářet. 

Nejvíce se ovšem učím ze situací, do kterých se chtě nechtě dostávám. Dostanu to takříkajíc natvrdo, na vlastní kůži. Však i o tom je má knížka Na vlastní kůži na stránkách koučinku s nadhledem. Dokáži se se v nich orientovat pomocí příměrů a nadhledu. Říkám tomu sebeřízení s vedením paralel. 

Paralely jsou vůbec tvoje silná parketa…

Paralely často používám i při koučinku. Jsou velmi efektivní a navíc zábavné. A pohádky? Ty nám mnohdy zkratkou napoví, co se nám to v životě děje, co s tím a kudy dál.

V knížce je například paralela mezi zdoláváním překážek v životě a zdoláváním překážek koňmo, tedy parkurem. Díky paralelám jasněji vidíme, o co v té situaci jde a jak z toho ven. Jde pak jen o to přenést podobný postup i do svého života.

Využíváš tvou kreativitu při koučování? Jaký jsi vlastně kouč?

Jsem kouč pragmatik ve směru “hlava v oblacích, a nohy pevně na zemi” aneb “a co s tím nadělením teď uděláme? Při koučinku se mi osvědčují paralely, příměry, metafory.

V životě se řídíme určitými závěry. Řada z nich nám pomáhá, ale jiná už tolik ne. Stojí nám v cestě. Některé závěry a přesvědčení jsou tak silné, že koučovaný nevidí řešení, nevidí cestu. Když použijeme příměr, řešení uvidí. A pak to řešení jinou formou uplatní na reálnou situaci. 

Umím se napojit na koučovaného, stanu se takovým jeho rozšířeným vědomím. Pustí si mě do hlavy, ptám se, používám ozvěnu jeho slov, vedu ho jinými pěšinkami neuronových sítí v hlavě.

I proto velmi ráda používám koučink po telefonu, kdy koučovaného neruší nic. Ačkoli koučovaní mají moc rádi, když přímo kreslím, co říkají. Oni pak mluví k té kresbě, je jim to jasnější. Ty kresby chtějí mít, tak jim je často skenuji a posílám.

Jak jsi se dostala ke psaní?

Mám za sebou přes patnáct let ve vrcholovém řízení bank. Na rodičovské dovolené jsem začala konečně opět psát. Slůvko „opět“ je tu proto, že již jako malá jsem psala a ilustrovala pohádky. Pak jsem na ten sen zapomněla. Vrátila jsem se k němu až díky dceři Lucince.

Začala jsem zapisovat a posléze i ilustrovat pohádky, které jsem jí vyprávěla. Všimla jsem si také, že příměry a ilustrace velmi pomáhají při koučinku. Koučovaný lépe vidí, co se děje, rezonuje to s ním. Umí své téma snáze uchopit, a i posunout dál.

Reakce mých čtenářů i klientů mě těší o to víc, když objeví cestu a dojdou do cíle, který jim třeba dříve připadal nedosažitelný, nebo si jej nedovolili.

Na rodičovské vznikla i tvá první knížka? 

Moje první knížka byla on-line, jmenuje se Na vlastní kůži. Je o tom, jak můžeme změnit opakující se nepříjemnou situaci, do které se dostáváme a nevíme, jak z ní ven. Ve svém životě se totiž řídíme jistými závěry, interpretacemi.

Někdy nám ty závěry pomáhají, ale jindy mohou být mylné. Na obálce je fotografie mé kobylky, které vděčím za mnohá poznání i za to, že mi zachránila před třemi lety život. Ale o tom třeba někdy příště…

A co Zvířátka z Betléma? Vloni napsaná, letos vydaná….

Zvířátka“ ke mně přišla. Děje se mi, že se napojím na nějaký proud a z něj mi přicházejí podněty. Byly jsme se s dcerkou dívat na betlémy. Všimla jsem si, že se v nich opakují stále stejná zvířátka, pokaždé osel, vůl, ovce, pes, velbloud.

Napadlo mne, proč tato zvířátka a proč ne jiná? Skutečně tam s Ježíškem byla? Možná to má nějaký význam. Třeba ta zvířátka pro nás mají nějaký vzkaz, přinášejí poselství. Poselství Vánoc. 

A tak vznikla laskavá knížka Zvířátka z Betléma. Každé ze zvířátek tu představuje to podstatné, co bych přála i každému z čtenářů do života, a to nejen o Vánocích – laskavost, vůli, jedinečnost, bezpečí, směr, přijetí a naději. Knížka už je v knihkupectvích nebo si ji lze objednat. 

Omezený počet výtisků krásné vázané knížky v pevné vazbě, na křídovém papíře a s autorským podpisem lze získat na mých stránkách. Pro milovníky on-line jsou i v elektronické verzi  s audiopohádkou a videopohádkou.

Jaké příběhy nebo plány nosíš v hlavě teď? 

Plány mívám krátkodobé, tak rok dopředu, dál už je to spíše snění a naučila jsem se na vlastní kůži (smích), že Prozřetelnost mi vždy přichystá něco, co by mě ani ve snu nenapadlo.

Letos jsem si přála čtyři věci, na každý čtvrtrok jednu. Věřím totiž, že přát si nestačí. Je také třeba pro to přání něco udělat, nebo si alespoň všimnout, že je tu příležitost. A tak dát si čtyři velké cíle je až až.

 Přála jsem si třeba, aby má dýchavičná kobylka lépe snášela to sucho v létě. A tak jsme vysázeli devět třešní. Stromy zadrží prach z polí a poskytnou vlídný stín.

Přála jsem si vydat tištěná Zvířátka z Betléma a jsou tu. Na křídovém papíře, s pevnou vazbou a skvělou grafikou. Příští rok bych chtěla vidět Zvířátka přeložená.

Když se ohlédnu přes rameno, ušla jsem lán cesty. A po celou dobu mě drží má rodina a dobří přátelé. Jsem vděčná za své koučované a čtenáře. I jim je určeno věnování z knížky Zvířátka z Betléma: „Všem, kdo věří na zázraky.“

Marti, děkuji za rozhovor a přeji, ať se příští rok vydaří Zvířátka cizojazyčná. 

Rozhovor s Martinou byl příjemný a… čas plynul jako voda. Povídá se s ní totiž náramně. Avšak nevešlo se nám sem, bohužel, všechno.Přijde mi to škoda, a tak se můžete těšit na pokračování. Buď v dalším článku, anebo…. Nechte se překvapit. :-)