Máma na první písknutí

Události posledních dvou let nás naučily mnohému novému. Celá rodina doma, domácí vyučování, práce z domu nebo taky žádná, nula pravidelných aktivit jinak běžných. Role, které jsme do té doby už celkem bravurně zvládali se rozšířily a na seznam jsme připsali další. Zejména my ženy, ale rozhodně se to týká i mužů. A mnohým zůstal stále více oblíbený “home office”…

Jenže…

Nápor na psychiku je v mnoha rodinách paradoxně mnohem větší než byl. Přitom by se teoreticky mohlo zdát, že máme velkou šanci užít si ten čas víc společně, protože předtím to nešlo. Byli jsme všichni tak nějak „moc busy”… Ale neblahé důsledky doma zavřených dětí bez sociálních kontaků i vystresovaných rodičů vylézají ven pomalu, ale jistě.

Umíme to vůbec?

Máte občas pocit, že už nemůžete, protože toho máte nad hlavu, nestíháte pracovně ani doma, děti nespolupracují, domácí práce stojí, po večerech doháníte resty?

Za zmíněné poslední dva roky vnímám, jak jsou tato témata stále více a více aktuální.

Na sezeních se zamýšlíme nad nejlepšími řešeními pro jednotlivé klienty-co s těmito mnohdy vyhrocenými situacemi můžeme dělat. Abychom se doma „nesežrali“, ale naopak si naše společné chvíle co nejvíc všichni užili. Jak podpořit děti, aby jejich náročné situace zvládly v co největší pohodě. Abychom si my rodiče uchovali mentální zdraví, protože o náročné chvilky, obzvlášť teď po rozjezdu nového školního roku, rozhodně není nouze.

1. S.O.S. recept

Ne, nemám pro vás univerzální návod. Protože každý máme to nejlepší řešení v sobě a je potřeba, abychom si v podobné situaci položili tři základní otázky:

Na čem se však většinou shodneme a co snižuje míru stresu, je mít jasno v těchto bodech:

2. RYTMUS dne

Udělejte si malý domácí rozvrh. Kdo nechce měřit čas přesně, alespoň např. v časových blocích, vymezte si hlavní činnosti, které se u vás doma odehrávají: Např. kdy

• vstáváte
• snídáte
• věnujete se (děti) školním povinnostem
• pracujete (home office)
• děláte domácí práce
• připravujete jídlo
• staráte se o domácí mazlíčky
• užíváte společný čas (hraním, procházkou atd)
• režírujete mimoškolní dětské aktivity (kroužky, tréninky, návštěvy, atd.)
• věnujete se každý sobě

3. MÁMA nebo SLUŽKA

Čím starší dítě, tím méně naší péče je potřeba. Přijměte každou novou situaci jako příležitost, kdy se děti učí větší zodpovědnosti a samostatnosti.

Platí pro školní povinnosti, domácí práce, pomoc sourozencům i pomoc nám. Je jasné, že s menšími je potřeba zapojit naši přítomnost mnohem víc. Ale i ti nejmenší zvládnou spoustu věcí sami nebo s naším občasným dohledem.

Pokud školní dítě uprostřed vaší videokonference nebo rozepsaného mailu přijde, že má hlad, žízeň atd., nemusíte hned přerušit svou práci, vyskočit a jít vše okamžitě udělat.

Možná se můžete domluvit, že pomůže starší sourozenec, nebo začnete trénovat na to, že pití si dítě může udělat samo, příp. připravit jednoduchou svačinu atd.

Jste sice máma, ale ne služka, a právě máte vaši pracovní část dne, nebo jen děláte jinou, také potřebnou činnost. Dítěti zároveň dáte možnost zjistit, že ne vše se děje okamžitě na lusknutí prstu, a občas je potřeba počkat, nebo dozrálo do věku, aby se to už naučilo samo.

4. DĚLBA domácnosti

Matka, manželka, kuchařka, uklízečka, učitelka, zahradnice, opravářka, výtvarnice, chovatelka psů/koček a jiných domácích mazlíčků. K tomu mnohdy zaměstnankyně nebo podnikatelka.

Nemusíte být supermanka a snažit se zvládnout všechno sama. Pokud to u vás doposud takto nefungovalo, a ještě jste doma celá rodina, nadešel čas udělat malou revoluci.

Můžete si sepsat veškeré domácí činnosti, které je potřeba vykonávat a zamyslet se s celou rodinou, jak si je rozdělíte. Někde bude více vyhovovat rozdělit činnosti natrvalo, podle toho, komu co vyhovuje.

V jiné rodině se mohou činnosti dělit pokaždé, kdy se mají vykonat-třeba podle nálady, na jakou činnost má právě teď který člen rodiny chuť. Základem je diskuse a dohoda, jak nám to všem nejvíc vyhovuje.

Nezapomeňte-i velmi malé děti můžete zapojit. Je třeba se smířit s tím, že nebudou dělat věci přesně podle naší představy, ale UČÍ SE. A čím dřív začnete, tím menší zátěž necháte do budoucna na svých bedrech.

5. RODIČ nebo POLICAJT

Mít rozepsaný pracovní mail a do toho korigovat úkoly z matematiky nebo dělat větný rozbor se nemůže potkat s efektivitou na žádné straně. Dostáváte se do stresu, vaše trpělivost klesá a obě činnosti nebudou stát za nic…

Vymezte si čas, kdy pracujete a kdy jste máma (manželka, kuchařka, učitelka atd.).

Pokud nemáte prvňáčky, kteří většinou potřebují větší dohled, nebo děti, které potřebují intenzivnější péči, nepřebírejte za ně zodpovědnost větší, než je třeba.

Dejte jim důvěru, že to zvládnou a nechte jim prostor učit se samostatnosti a zodpovědnosti za své povinnosti. Uvědomte si, že nejlepší cesta, jak je obojímu naučit, je být průvodcem a klást otázky, které podněcují jejich přemýšlení a nutí je hledat řešení.

Jak se ti pracovalo? Co se ti (po)dařilo? Co bylo v tomhle úkolu obtížné? Jak jsi to zvládl/-a? Jak to chceš vyřešit? Co bys k tomu potřeboval/-a (vědět)? Co bys příště chtěl/-a udělat jinak? Co můžeš udělat, abys to příště zvládl/-a lépe? Co nového jsi se při tom naučil/-a? Jak to potřebuješ?

Pokud jim budete dělat za zády „policajta“, bude to pro vás všechny velmi strastiplná cesta, ze které dítě rychle nabyde dojmu, že „maminka mě z toho vždy vyvede / to za mě udělá“, vy nebudete časem vědět, co dřív a začnete se z toho dříve nebo později hroutit.

6. PARTNERSKÉ DĚLENÍ

Pokud pracujete doma s partnerem oba, a ještě potřebujete samostatný prostor např. pro video hovory, najděte v rámci možností ten nejlepší kompromis. Obzvlášť pokud máte doma málo prostoru.

Stejně tak nezapomeňte na dělbu ohledně dalších domácích činností, včetně péče o děti. Oba máte pracovní povinnosti, oba jste doma, oba si rozdělte zbytek.

7. Budujte DŮVĚRU-NEMLŽTE

Pokud na něčem právě zapáleně pracujete, vaše dítko vás děsně nutně potřebuje, upusťte od zažitého vykřiknutí od počítače „počkej chvilku, za chvilku / 5 minut přijdu…“ A přitom vám to trvá věčnost.

V okamžiku otázky si dejte pár vteřin a pokuste se reálně zhodnotit, kolik času ještě potřebujete a po příslibu dítěti tento čas rozhodně DODRŽTE.

Mě moje děti pěkně vyškolily. I já jsem občas zahalasila podobnou informaci od počítače, ale málokdy se mi „za 5minut“ podařilo dodržet.

Když jsem pak za nimi přišla a byly zabrané do školních nebo jiných činností, odbyla mě nejstarší (mými vlastními) slovy: „…počkej mami, prosím tě. Teď nemůžu, musím to dokončit. Přijdu za pět minut jo?“ (a trvalo jí to přes půl hodiny).Po čtvrt hodině jsem se netrpělivě dožadovala slíbeného času, ona se na mě mile usmála se slovy: „Mami, já vím, to jsem odkoukala od tebe“.

Chcete-li budovat důvěru mezi vámi a vašimi dětmi, pěstovat samostatnost a zodpovědnost, dodržujte dohody!

8. VÍCE NASLOUCHEJTE & MÉŇE MLUVTE

Mluvit… a naslouchat. Teď obzvlášť více, než kdy jindy, je nutné spolu mluvit a nenechávat si pro sebe něco, co v nás bude bublat, až to bouchne. Děti se učí nápodobou. A pokud nechcete, aby se to učily ve čtyřiceti jako vy, trénujte společně.

Učte se být maximálně otevření. Je to skvělá škola pro vás i pro děti. Bublá to ve vás jako v papiňáku, něco vás tíží? Popište situaci z vašeho pohledu, pojmenujte svoje emoce, vyjádřete svoji potřebu a zeptejte se, jak to vidí / potřebuje druhá strana (objevte svá 4P nenásilné komunikace, píšu o nich v tomto článku).

Když se vám to přece jen nepodaří a váš emoční papiňák bouchne, není potřeba si z toho dělat další vrásky. Nejsme roboti a máme toho opravdu hodně.

Pokud je dítě svědkem vašeho výbuchu, nebo se stane přímo terčem, protože jste to prostě nerozdýchala, je na místě dítěti vysvětlit proč, popsat vaše pocity a pokud je třeba omluvit se.

9. DUŠEVNÍ HYGIENA

Byť máme šanci trávit více společného času, je potřeba zachovat (pro některé možná nastartovat) i čas pro sebe. Potřebujete ho nejen vy, ale i partner a také děti.

Popovídejte si jako rodina, kolik času a jak chcete / můžete trávit společně v těchto podmínkách. Kdo kolik času potřebuje pro sebe. Co všechno můžete dělat dohromady?

A jak si nevytvářet v hlavě pouze karastrofické scénáře a černé domněnky, když se to na nás z médií valí ze všech stran a nikdo neví, co se změní přes noc.

Zaměřte se na to, co můžete ovlivnit, a tím pádem kontrolovat. Tedy na ty nejjednodušší věci, které máte ve své moci:

•dostatek spánku
•kvalitu toho, co jíte
•dostatek pohybu
•čas na sociálních sítích
•množství přečtených nebo shlédnutých negativních zpráv
•malé radosti, které vám zvednou náladu

Seznam si doplňte podle sebe…

10. UNIVERZÁLNÍ RADA

…už jsem vám to psala na začátku-neexistuje. Možná z toho, co jsem pro vás sepsala, už spoustu děláte. Nebo jste si svůj rytmus už našly. Každému vyhovuje něco jiného. Avšak opakování matka moudrosti, takže se upřímně ptejte samy sebe:

CO POTŘEBUJI JÁ? …abych byla v pohodě a dokázala tuhle pohodu šířit i na ostatní?

Jestliže nemáte ani chvilku pro sebe a jen před sebou hrnete všechny ty školní hodiny, svou práci, domácí práci, roli partnerky a VY na tomhle seznamu jaksi chybíte, přestaňte být tou „mámou na první písknutí“.

CO JEŠTĚ PRO SEBE MŮŽU UDĚLAT?

Snadno se může stát, že vás to pěkně dožene, jako třeba kdysi mě (více si můžete přečíst v článku Proč (NE)mít čás pro sebe).

Jestli se chcete na sebe a vaši pohodu trochu víc podívat, najít pro sebe tu nejlepší cestu, jak se hodit do větší pohody, dopřejte si „Týden pro moje JÁ“.

Taky se můžete přidat do uzavřené facebookové skupiny MOJE CESTA. Je pro všechny, které se chtějí zamýšlet nad sebou a svými myšlenkovými pochody, občas pustit emoce tam, kde je to potřeba a nabrat inspiraci, jak na sobě pracovat. Každý měsíc máme jedno téma.

Přeji vám pevné nervy, čas pro sebe & vaše JÁ, i prima společné chvíle s vašimi nejbližšími.

P.S. Cítíte, že by vám pomohlo to všechno více rozebrat nahlas, a právě potřebujete trpělivé ucho, které by vám naslouchalo? Nebo si něco ujasnit? Napadla vás nová myšlenka a chcete naťuknout co s ní dál?Můžeme se potkat virtuálně nebo osobně a v bezpečném prostředí probereme vaši situaci. Napište mi sem.