Kreslí boty s příběhem…

Nebojí se výzev a ráda zkouší nové věci. Vlastně asi není bota, na kterou by si netroufla. Namaluje vám na ni cokoliv, co si vymyslíte. Svou touhu odlišit se od ostatních tvůrců nabízí i svým klientkám a klientům. Její boty jsou stejně originální a jedinečné, jako je ona sama. Značku PE design vymyslela poslední rok na rodičovské. Seznamte se s tvůrkyní ručně malovaných bot Petrou Halámkovou.

Petro, můžete se prosím, krátce představit? 

Jsem především matka čtyřleté dcery, ale taky výtvarnice. A jak už bylo řečeno-autorka malovanýcha kreslených bot značky PEdesign.

Vystudovala jsem oděvní průmyslovku v Hradci Králové, žiji a tvořím v
Praze. Malování a kreslení na boty mě baví od srpna 2018, kdy jsem poprvé zkusila pokreslit tenisku mým vlastním motivem. Ráda zkouším různé techniky, barvy, materiály, střihy bot.

Kdy vás napadlo začít malovat právě boty?

Když šla dcera do školky, přemýšlela jsem, co chci dělat do
budoucna. Do kanceláře, kde jsem před mateřskou pracovala, jsem se vrátit nechtěla. Jednou jsem si povídala se známým-fotografem o malbě a designu a co všechno dnes technika a materiály umožňují vytvořit.

A zrodil se nápad…

Tak nějak. Myšlenka zrála, až dozrála. Návrhů jsem v hlavě měla hodně. Ale přenést je na tenisky tak, aby byl motiv vidět i na dálku, najít správné štětce a barvy, které drží, to byla a stále je alchymie.

foto: Václav Bacovský

Máte skvěle zpracovanou prezentaci vaší značky i sebe samotné. Mám na mysli web a sociální sítě.Váš instagram-to je přímo balzám pro oko. I tohle všechno zvládáte?

Celkovou prezentaci, sociální sítě a marketing jsem úzce konzultovala s www.odvaznezeny.cz, takže v tomto to bylo daleko jednodušší, než jsem čekala. Instagram a facebook tvořím sama. Obzvlášť focení mě nesmírně baví.

Děláte kompozičně krásné fotografie vaší tvorby. Nepřemýšlela jste vydat se i tímto směrem?

To mě nikdy nenapadlo. Ale děkuji za podnět, mohu o tom začít přemýšlet…

Zatím největším oříškem bylo přání mít na teniskách tanečnici, chmelové šišky, ukulele, letadlo a katalánskou vlajku.

Jak vzpomínáte na rozjezd-co bylo nejtěžší nebo možná ještě stále je náročné?

Začátek je jen jeden a na ten se nedá zapomenout. Mnoho očekávání,
mnoho pokusu a omylů, ale začátek je i tak fajn.

Nejtěžší bylo i stále je-přenesení motivu na tenisky tak, aby byl vzor zřejmý a zároveň obsahově výstižný. Motiv nesmí zaniknout, musí být originální, výrazný a obsahově přesný, ale zároveň nesmí být potlačena samotná bota jako taková. Mnoho přenesených motivů může také ztratit svoji hloubku a potom je nutné vytáhnout zpět na světlo detail.

To zní jako opravdová alchymie. Jak dlouho vám taková bota od prvotní klientovy myšlenky až ke konečné fázi realizace trvá?

Velmi záleží na motivu, který chce klient na tenisce mít. Vlastně dost záleží i na klientovi samotném, protože některá přání jsou prostorově nesplnitelná a některé výjevy nejdou jednoduše skloubit. Zatím největším oříškem bylo přání mít na teniskách tanečnici, chmelové šišky, ukulele, letadlo a katalánskou vlajku. Ale zvládla jsem to a klient byl šťastný.

Ale abych odpověděla konkrétně. Pokud je motiv lehce kreslitelný a prostorově odpovídá, tak je teniska hotová v řádu dní. Tam započítávám i schválení návrhu s klientem, popřípadě doladění detailů.

Byl někdy moment, kdy jste toho chtěla nechat?

Zatím ne. Ale pravda je, že když šest hodin vybarvujete malinkým štětečkem miniaturní trojúhelníčky na, v tuto chvíli mých nejoblíbenějších, espadrilkách, tak je to opravdu hodinářská práce, po které musí přijít odpočinek.

A takových momentů je při mé tvorbě víc. Ale jejich překonání mě obvykle naplní novou energií pokračovat dál.

Zatím jsem tedy tento pocit neměla. Je fajn, že si mohu odpočinout
malováním obrazů, což je druhá věc, které se věnuji a mám ji velmi ráda.

foto: Václav Bacovský

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Jsem převážně introvertní typ člověka, ráda se nořím do hloubky
toho, co dělám a nacházím vnitřní klid.

Co mě baví ze všeho nejvíc? Radost lidí, kteří si tenisky koupí. Myslím, že vlastní tvorba člověka může nejen naplňovat, ale zároveň mu
poskytnout svobodu a dostatek energie pro naplňování svých tužeb.

S čím se nejvíc ve své práci potýkáte?

Samozřejmě s časem na tvorbu. Malovat několik hodin jednu botu a
zároveň být plnohodnotným členem rodiny je někdy těžko slučitelné.

A jak se vám tedy daří sladit sebe, rodinu a práci? 

Jak jsem již říkala, někdy to jde horko těžko, ale cesta se vždy najde.
Respektive musíme ji najít. Bez mého „nedokonale-dokonalého“ přítele by to bylo daleko těžší. Podpora, kterou od něj dostávám je opravdu veliká a za to si ho velmi vážím. Je fajn, že například vezme děti na chalupu a mám tak celý víkend pro sebe a své malování. 

foto: soukromý archiv P. Halámkové

Co čas pro sebe-daří se vám? 

Když přestanu malovat obrazy a tenisky, tak čas mám. Ale přestat malovat není tak jednoduché, protože už brzo se mi začne stýskat. Mám ráda divadlo, filmy, gastronomii… Mou velkou zálibou je i se jen tak potulovat a sledovat běh života. Většinou mne vytáhne slunce-to si venku opravdu užívám. Vše je veselé a sluneční svit dodává pozorovaným věcem zvláštní zázračný odstín.

A vaše plány do budoucna-nějaký pracovní nebo osobní, zatím nesplněný, sen?

Mým cílem je nadále se věnovat teniskám, zároveň však malovat více obrazů. Tak, abych mohla v dohledné době přemýšlet o vlastní mini výstavě. Myslím, že to bude první výstava obrazů v historii, kde budou zakomponované i ručně malované tenisky.

Děkuji vám za rozhovor.

P.S. Líbí se vám Petřiny boty? Její tvorbu zachycenou na krásných fotografiích můžete sledovat i na facebooku nebo instagramu. Nebo si můžete si u Petry objednat svoje vlastní. 🙂

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..